Profil

Mgr. Iva Měchurová, advokátka

Jsem samostatnou advokátkou, která poskytuje právní služby napříč celým spektrem právního řádu. Při poskytování právní pomoci kladu důraz především na individuální přístup ke klientům, flexibilitu a rychlost. Pro řešení veškerých aspektů Vašich právních záležitostí spolupracuji také s exekutory, notáři, soudními znalci a daňovými poradci.

Právní služby

Právní služby poskytuji především v těchto oblastech:

Občanské právo

  • Zpracování a revize smluv
  • Sousedské spory
  • Nájemní právo (sepis nájemních/podnájemních smluv, sepis výpovědí z nájmu z bytu, atd.)
  • Sepis smluv souvisejících s převody nemovitostí (kupní smlouvy, smlouvy o zřízení věcných břemen, zástavní smlouvy, atd.)
  • Exekuce
  • Náhrada škody
  • Zastupování před soudy
  • Vymáhání pohledávek
  • Dědické právo

Občanské právo

  • Zpracování a revize smluv
  • Sousedské spory
  • Nájemní právo (sepis nájemních/podnájemních smluv, sepis výpovědí z nájmu z bytu, atd.)
  • Sepis smluv souvisejících s převody nemovitostí (kupní smlouvy, smlouvy o zřízení věcných břemen, zástavní smlouvy, atd.)
  • Exekuce, insolvence
  • Náhrada škody
  • Zastupování před soudy
  • Vymáhání pohledávek
  • Dědické právo

Rodinné právo

  • Rozvod manželství (sporný i nesporný) Vypořádání společného jmění manželů
  • Úprava poměrů k nezletilým dětem
  • Výživné (pro nezletilé/zletilé děti, manžela/manželku, rozvedeného manžela/manželku)
  • Sepis předmanželských smluv

Pracovní právo

  • Sepis pracovněprávních dokumentů (pracovních smluv, výpovědí, dohod o ukončení pracovního poměru, atd.)
  • Zpracování interních dokumentů zaměstnavatelů
  • Poskytování právního poradenství zaměstnavatelům a zaměstnancům
  • Náhrada škody
  • Zastupování před soudy

Trestní právo

  • Obhajoba v trestním řízení
  • Zastupování poškozených

Ústavní a správní právo

  • Sepis ústavních stížností
  • Přestupkové řízení
  • Zastupování před správními úřady a správními soudy
  • Katastrální právo

Články

Před novelou občanského zákoníku (zákon č. 460/2016 Sb.) platilo, že v případě přiznání dlužného výživného pro nezletilé děti nebylo možné s tímto výživným přiznat i úroky z prodlení (viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, sp. zn. Cpjn 204/2012). Toto se ale změnilo výše uvedenou novelou účinnou od 28.2.2017, kterou byla do občanského zákoníku, konkrétně do ust. § 921 vložena násl. věta: „Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení“. Nyní je tedy možnost nárokovat spolu  s dlužným výživným i úroky z prodlení zakotvena přímo v zákoně.

V souvislosti s výše uvedeným je na tomto místě vhodné zmínit i novelu zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, účinnou od 30.9.2017, kterou se do tohoto zákona přidává nové ust. § 472a, jehož druhý odstavec říká, že „povinnost zaplatit úrok z prodlení lze uložit i pro dávky výživného splatné v budoucnu, dostane-li se osoba výživou povinná s jejich placením do prodlení.“

Nově tedy platí, že lze nejenom žádat úroky z prodlení z již dlužného výživného (tedy výživného, s jehož placením je povinná osoba již v prodlení), ale také z výživného splatného teprve v budoucnosti, a to pro případ, že povinná osoba se dostane do prodlení s jejich placením.

1.7.2017 vstoupila v účinnost novela insolvenčního zákona, která zavádí řadu změn, mimo jiné nově i povinnost dlužníka, že jeho návrh na povolení oddlužení musí být za dlužníka sepsán a podán buď advokátem, notářem, soudním exekutorem, insolvenčním správcem nebo akreditovanou osobou, kterou je právnická osoba, které byla rozhodnutím ministerstva spravedlnosti udělena akreditace pro poskytování služeb v oblasti oddlužení (zpravidla se bude jednat o neziskové organizace). Výjimkou z výše uvedeného je situace, kdy dlužníkem je fyzická osoba, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce nebo je-li dlužníkem právnická osoba a jedná-li za ni osoba, která má právnické nebo ekonomické vzdělání v magisterském studijním programu nebo vykonala zkoušku insolvenčního správce.

Novela dále v této souvislosti upravuje i maximální výši odměny, která náleží osobě, která sepsala a za dlužníka podala návrh na oddlužení. Výjimkou jsou pouze akreditované osoby, kterým žádná odměna nenáleží. Co se týče ostatních výše vyjmenovaných osob, které mohou za dlužníka sepsat a podat návrh na oddlužení, pak těm náleží odměna maximálně do výše 4.000,- Kč bez DPH a v případě společného oddlužení manželů maximálně do výše 6.000,- Kč bez DPH. Dlužníci tuto odměnu ale nehradí výše uvedeným osobám přímo, nýbrž tyto osoby mohou odměnu uplatnit pouze v rámci insolvenčního řízení po řádném přihlášení své odměny jako pohledávky za dlužníkem.

Pokud už musí dojít k zániku manželství rozvodem, je dobré vědět, co Vás čeká a jaké máte možnosti. Rozvod může být buď tzv. sporný nebo nesporný.

Zákonné podmínky nesporného rozvodu jsou následující:

  • ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí,
  • manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,
  • manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po rozvodu.

V případě splnění všech výše uvedených podmínek můžou manželé podat na soud společný návrh na rozvod, přičemž soud nebude při řízení o rozvodu zjišťovat příčiny rozvratu manželství a manželství rozvede.

Pokud manželé nesplňují byť i jedinou z výše uvedených podmínek, přichází na řadu sporný rozvod, který je tvořen zpravidla třemi soudními řízeními. Neprve musí proběhnout soudní řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem, které může být v závislosti na okolnostech konrétního případu i velice zdlouhavé. Poté, co soud rozhodne o úpravě poměrů k nezletilým dětem, může teprve proběhnout řízení o rozvodu manželství. V tomto řízení se ale na rozdíl od řízení o nesporném rozvodu zjišťují příčiny rozvratu manželství a v určitých zákonem předpokládaných případech se může i stát, že soud manželství nerozvede. Pokud soud manželství rozvede, záleží na již bývalých manželích, zda bude některý z nich iniciovat řízení o vypořádání společného jmění manželů. Pokud se tak nestane v době do 3 let od právní moci rozsudku, kterým bylo manželství rozvedeno, pak se uplatní zákonná domněnka vypořádání, dle které platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že:

  • hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,
  • ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou, jejich podíly jsou stejné
  • ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma, jejich podíly jsou stejné.

Nesporný rozvod je na rozdíl od sporného časově, psychicky i finančně méně náročný, proto pokud jsou splněny podmínky pro jeho uskutečnění, tedy především je možná dohoda mezi rozvádějícími se manželi, pak klientům jednoznačně doporučuju tuto variantu.

Ráda bych zde upozornila na rozhodnutí Nejvyššího soudu z konce minulého roku, které se týká práva nezbytné cesty a kterým se Nejvyšší soud odchýlil od své dosavadní judikatury.

Právo nezbytné cesty, které je upraveno v obč. zák. v ust. §1029 a násl., znamená, že vlastník nemovité věci, kterou nelze užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. V ust. § 1032 jsou pak vyjmenovány důvody, na jejichž základě soud nezbytnou cestu nepovolí, přičemž jedním z důvodů je i situace, pokud si nedostatek přístupu způsobí z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí pod tento důvod podřadil I situaci, kdy osoba nabývá nemovitou věc, aniž by k ní měla zajištěno spojení veřejnou cestou, a její jednání lze považovat za hrubě nedbalé či úmyslné. Je třeba uvést, že koupě nemovité věci bez spojení s veřejnou cestou automaticky neznamená, že nabyvatel nemá právo na povolení nezbytné cesty, nicméně je nezbytné vždy zkoumat konkrétní okolnosti případu, na jejichž základě by bylo možné dojít k závěru, že nabyvatel jednal hrubě nedbale či dokonce úmyslně. Mezi tyto okolnosti dle Nejvyššího soudu patří zejména chování nabyvatele, zcizitele a dalších osob (např. sousedů), obsah listin dostupných před nabytím nemovité věci (např. znalecký posudek, výpis katastru nemovitostí) a konkrétní místní podmínky (např. patrná absence cesty k nabývané nemovitosti). Zohlednit bude nezbytné také jak se nabyvatel zajímal o existenci přístupu k nemovité věci, zda nabyvatel věděl o absenci přístupu či zda vědět o absenci přístupu měl, jak nabyvatel naložil s informací o absenci přístupu, zda se nabyvatel pokusil přístup zpravidla již před nabytím nemovitosti získat a zda bylo reálné docílit povolením cesty jednáním nabyvatele.

Z uvedeného vyplývá, že Nejvyšší soud se rozhodl sankcionovat lehkovážné jednání nabyvatelů. Doporučuji Vám tedy při koupi nemovitosti vždy zkoumat, zda je tato nemovitost spojena s veřejnou cestou a pokud ne, tuto situaci se snažit ještě před koupí aktivně řešit a nespoléhat se, že soud Vám právo nezbytné cesty přizná.

Období, kdy nejvíce lidí jezdí na dovolenou, nám už sice pomalu končí, ale i do budoucna je vhodné vědět, na co máte nárok v případě, že cestujete prostřednictvím letecké dopravy a Váš let bude zpožděn nebo úplně zrušen.

Úprava této problematiky je obsažena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004. Základní podmínkou je, aby Váš let začínal na letišti nacházejícím se na území členského státu, nebo pokud Váš let začíná na letišti nenacházejícím se v některém členském státě, pak aby v něm končil a zároveň Váš letecký dopravce byl dopravcem s provozním povolením uděleném některým členským státem. Pokud splňujete výše uvedené a zároveň byl Váš let zrušen či zpožděn
• alespoň o 2 hodiny v případě letu o délce do 1.500 km – máte nárok na paušální náhradu škody ve výši 250 Euro
• alespoň o 3 hodiny v případě letu v Evropské unii delšího 1.500 km nebo všech ostatních letů o délce od 1.500 km do 3.500 km – máte nárok na paušální náhradu škody ve výši 400 Euro
• alespoň o 4 hodiny v případě všech letů nespadajících pod předchozí body – máte nárok na paušální náhradu škody ve výši 600 Euro.

Letecký dopravce se může zprostit své povinnosti platit výše uvedené náhrady škody jedině v případě, že zpoždění či zrušení letu bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi, kterým nebylo možné zabránit (např. nepřízeň počasí a jiné).

V poslední době se na mě klienti často obrací s žádostí o právní radu v situaci, kdy jsou pronajímateli bytu, který neoprávněně (bez právního titulu) obývají jejich nyní už bývalí nájemnící, kteří se odmítají z bytu vystěhovat. V takovýchto situacích důrazně nedoporučuji vystěhovat nájemníky svépomocí, protože i přes skutečnost, že nájemní vztah platně zanikl, se tím pronajímatelé můžou dopustit trestného činu porušování domovní svobody. Jediným legálním řešením těchto situací bývá podání žaloby na vyklizení nemovitosti. V případě úspěchu této žaloby má pak pronajímatel v ruce pravomocný rozsudek, na jehož základě lze v případě, že bývalí nájemníci nesplní povinnost uloženou jím tímto rozsudkem, tedy nevyklidí byt v určité lhůtě, zahájit exekuční řízení.

Odměna

Odměna za poskytované právní služby se odvíjí především od složitosti a časové náročnosti každého konkrétního případu, přičemž může mít podobu:

Smluvní odměny

Její výše je určena na základě dohody mezi advokátkou a klientem a to následujícími způsoby:

  • Hodinová sazba – za každou započatou hodinu právní služby
  • Paušální odměna – zpravidla měsíční, použije se především při dlouhodobém poskytování právních služeb, kdy klient může čerpat v průběhu měsíce určitý předem dohodnutý objem hodin právních služeb advokáta za zvýhodněnou sazbu
  • Jednorázová odměna – pevně stanovená částka za provedení určitého úkonu, např. sepsání kupní smlouvy, žaloby, atd., a to bez ohledu na časovou náročnost a složitost
  • Podílová – odměna stanovená podílem na hodnotě věci nebo na výsledku věci

Mimosmluvní odměny

Pokud výše odměny není mezi advokátkou a klientem dohodnuta, je stanovená vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

Spolupráce

V současné době úzce spolupracuji s advokátní kanceláří JUDr. Jana Růzhy, která se dlouhodobě specializuje na farmaceutické a zdravotnické právo a poskytuje rovněž ucelené právní poradenství pro obchodní společnosti a jiné podnikatele, jakož i pro nepodnikající fyzické osoby a stát, resp. jeho organizační složky.

 Kontakt

Kontaktní formulář

Česká advokátní komora byla dne 5.2.2016 pověřena Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR mimosoudním řešením spotřebitelských sporů pro oblast sporů mezi advokátem a spotřebitelem ze smluv o poskytování právních služeb (na základě zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů). Internetová stránka tohoto pověřeného subjektu je www.cak.cz.